Zazpívej si s Isinem refrém ve výhřivce!

07.10.2020

Marťa

Krásný den, milí čtenáři. Asi jste se lekli, co jsem to vyplodila za hrůzu v titulku, že? 😊 A s kým že si to máte zpívat? Nebojte, hned se dozvíte, co za tím stojí! Dnes si totiž dáme odlehčený (a snad aspoň trochu zábavný) článeček o našich dětských přesleších.

Hádám, že většina z vás tu situaci bude znát. Jako děti jste odposlechli nějaké slovo v takové podobě, v jaké se vám zdálo, že to ostatní ve vašem okolí vyslovují. Pár let (nebo v horším případě třeba dodnes) žijete v domnění, že je to jediná správná varianta - a co víc, dokonce se v tom s každým vyslovením utvrzujete. Foneticky je to naprosto jasné. Ale ouha, pak najednou narazíte na jeho psanou formu a polije vás pot. Svět se zatočí třikrát rychleji a iluze jsou tytam. Je možné, že jste léta žili ve špatné domněnce? Vždyť tam přebývá (nebo naopak chybí) nějaké písmenko! Možná jste dokonce měli nějaké racionální vysvětlení pro vaši variantu, která dávala, na rozdíl od té správné, dokonalý smysl. Co teď?!

Buďte v klidu, tohle známe všichni. Když se vám to stane v dospělosti, neubráníte se trapnému pocitu, ale když se oklepete, můžete to za pár týdnů vyprávět jako vtipnou historku a zaručeně sklidíte úspěch - většině vašich známých se to totiž stalo taky (a kdo říká, že jemu ne, ten žije v omylu dodnes!).

Začneme zlehka - asi každý jsme měli svá "vlastní" slova v době, kdy jsme byli ještě batolaty a mluvit se teprve učili. Některá ale bez povšimnutí pro svou fonetickou podobnost přetrvala poněkud déle. Anebo se rodičům tak líbila, že neměli to srdce nás je přeučit.

Kepuči a blombám zákaz hvězdu! Radši si zahrajte bengbington

Asi nebudu sama, kdo v dětství říkal třeba kepuč, karkulačka nebo verlyba (a mnozí to možná říkají dodnes 😊). Ale co třeba taková petiška? Nevíte? Tak to je prosím má varianta slova čepice. Patrně odvozená od deminutiva čepička. Možná, že i vám rodiče v dětství četli ze Starých řeckých bájí a pověstí. Které napsal - tadáá - kdo jiný než Eduard Petiška. Když si vygooglíte nějakou jeho fotku, zjistíte, že toho na hlavě zrovna moc neměl. Nu, a to je přece pochopitelný důvod vzít si petišku (rozumějte, čepici). Naprosto logické! 😊

A co třeba takový zákaz hvězdu? To je přece jasná lokalita, kde je zakázáno dělat hvězdy. Však je to většinou na silnici, to dá rozum!

Víte, jakým slovem zaručeně vytočíte vašeho známého, který dělá dentistu nebo sestřičku u zubaře? Blomba! Ale kdo z nás to neříkal, že? Něco jako bomba, ale když se to vysloví s otevřenou pusou u zubaře... Kdybyste tomu chtěli nasadit úplnou korun(k)u, můžete přidat spojení amalgáNová blomba! (Správně je totiž amalgám. A teď si představte, že to s tímhle vědomím posloucháte třeba desetkrát denně). 😉

Můj evergreen byl poměrně dlouho taky refrém, obvzduší (a topení se samozřejmě před zimou obvzdušňuje, takže to dává dokonalý smysl) nebo výhřivka (psáno s ypsilon, protože se v ní ta voda přece vyhřívá, ne?), mimotechnická pomůcka (většinou je to nějaké blbůstka, takže dává smysl, že není úplně technická) nebo štrupny (až nedávno jsem zjistila, že se tomu správně říká štulpny!). A naprostá klasika - bengbington (od citoslovce bang - když do toho dáte ránu, však je to ve všech komiksech! No a na té druhé straně u spoluhráče už to neslyšíte tak výrazně, takže to už je jen bing). 😊

Určitě najdu spojence taky u slov žloudek (správně je žloutek, varianta s D je nářeční, ale jako malá jsem měla vyhráno, protože jsem jedla z nějakého podivného důvodu jen bílky :D). A určitě nebudu sama ani s hořticí, že ne? Tu pro změnu nejím dodnes, takže se zdá, že bude nějaká spojitost mezi chybnými názvy a nechutí k potravinám. 😊 Taky jsem dlouho nechápala, proč je možný i tvar rozinka, když je tahle pochoutka přece vyrobená z hroznů. Koření s názvem řebříček jsem zase říkala žebříček, který se tak trochu nabízí a navíc líp vyslovuje. Dokonce tak lístky té rostlinky vypadají, tak jakápak chyba, je to naprosto logické!

A co takové rozpočítadlo, kde čert vyletěl z elektriky? Někteří známí mi na to řekli, že si dodneška myslí, že to znamená ze zásuvky (elektrika se dřív říkalo tramvaji). A tetřevy Honzlovce znáte? :D To je samostatný fenomén, který stojí za objevení. Nejprve doporučuji poslech písně Kdo miluje, chybuje z Noci na Karlštejně, kde se jasně zpívá "kdy tetřevi Honzlovci prohrají", a poté prozkoumat necyklopedii

Ale víte jak, dneska si z vás dělám legrácky, tak si to radši ověřte. 😉

Vemeno Otce Isina, Kámen!

Teď se na chvíli zastavíme u specifické oblasti, která mě bohužel jako dítě minula, ale nemohu vás o ni připravit, protože dneska mě rozesmává snad ze všech nejvíc. Liturgický slovník. Fráze, které se říkají v kostele nebo zpívají v duchovních písních. Zkomolenin existuje na internetu neskutečná spousta a o ty nejlepší se s vámi prostě musím podělit.

Ze své zkušenosti můžu přidat jen zvěrozvěsty Cyrila a Metoděje (asi zvěstovali i zvířatům :D). Ale pak jsou tu perly, jako je příběh mé kmotřičky, která se v dětství snažila přijít na to, kdo je to otec Isin. Nevíte? Přece ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. 😊 Ta dvojí spojka tam zkrátka trochu mate. Taky jsem narazila na varianty vemeno ovce, nebo Kámen

A co teprve takové velikonoční Zmrkvívstání, sedí po krabici Otce, Ty jediný jsi Sprchovaný (asi tou svěcenou vodou, znáte to 😊), požehnaný plot života tvého (pravda, to je jen spodoba, ale zajímalo by mě, jak si autoři přeslechu to oplocení představovali 😊), nebo dokonce beránek Boží, který snídá hříchy světa. Za mě tady naprosto vítězí Pane, nejsem hotel, abys vešel pod mou střechu (hoden, Mt 8, 8), ale řekni jen slovo, a Máduše bude uzdravena (teda řeknu vám, ta paní Máduše je pěkný hypochondr!). Nebo polský, případně portský piják (Pilát pontský) a chlév náš vedlejší dej nám dnes - však tvůj Syn se taky narodil v chlívě, takže to bude určitě nějaké moudro o tom, jak Ho následovat 😊 (pokud jste nepochopili, původní verzi najdete v Otčenáši). Na konec to chce nějakou pěknou písničku. Třeba Bůh je zlá štika má (záštita). 

Hned budeme pokračovat, ale cítím ještě nutnost dodat, že já jsem ten poslední člověk, který by chtěl zesměšňovat liturgii. Sama jsem poměrně silně věřící, a dokonce se domnívám, že mi víra zachránila život. Bohoslužby jsou pro mě výsostným duchovním prožitkem a snažím se na nich podílet jako žalmistka nebo ministrantka. Na druhou stranu, ti nejduchovnější lidi, které znám, včetně mého nejbližšího duchovního učitele, jsou veselé kopy a nechybí jim ani trochu smysl pro humor. Ti nejosvícenější totiž často vybočují z představy podmračených pámbíčkářů, ale jsou bezprostřední a rozdávají okolo sebe právě smích (stačí se podívat na Dalajlámu nebo papeže Františka). Takže udělat si legraci z víry určitě není prostředkem, jak někoho zesměšňovat, ale jen milým pojítkem, které nesmí překročit určitou hranici (no nic, já vím, že tady jsem příliš vážná, ale přišlo mi dost důležité tohle vyjádřit, aby mě někdo neosočil, že znevažuji křesťanství).

Ota pere Karlův stan. A co na to Okýbača?

Výborné jsou také písňové přeslechy. Mám tušení, že existuje poměrně silná skupina fenoménu okýbača (černooký bača z písně Beskyde, beskyde) nebo zajíček svejance (v své jamce). Taky jsem jako dítě získala dojem, že násada k sekyrce se jmenuje půrko, protože Sekyra je za dva zlatý a to půrko za tolar. Nějakou píseň jsme si čas od času překřtili také ve sboru, třeba Ota pere Karlův stan (ote tere carlustan z písně Hymne od Ery).

A když už jsem vám minule prozradila tajemství o poslechu božského Káji, tak ten má pro změnu takovou hitovku s názvem Ó Suzi, které jsem jako dítě rozuměla Ó schůzy a z nějakého důvodu si myslela, že zpívá o schůzích, jen jsem si říkala, že zní dost nadšeně na to, jak naštvaný se vždycky ze schůzí nejrůznějšího typu vrací děda. Tenhle bizár vám sem pro pobavení taky dám, doporučuji se zaměřit především na choreografii a harmonikáře Ondřeje Soukupa. :D


Vezmu si krosky a dám si gnoči s krojsantem

A na závěr specifický fenomén. Slova přejatá z cizích jazyků a cizí názvy.

Od babičky jsem jako malá přejala krojsant (no jo, chápu to, francouzsky nikdy neuměla a přečetla to, jak to viděla. Takže prosím vás, aby bylo jasno - žádný krojsant ani krosant. V nejlepším případě kruasán, v horším kroasan). 

Co mi dodnes nejvíc pije krev, ačkoliv mě to jako malou taky naučili, jsou gnoči. Takové to italské slůvko, označující těstoviny jménem gnocchi. CH je v italštině vždycky K, a GN vždycky Ň (vzpomeňte si na boloňské špagety z Bologne), to si zapamatujte a neuděláte chybu! Takže žádné chňochy, gnoči nebo ňoči. Nejjednodušší variantou je prostě říct česky noky či nočky a když už chcete být světoví, tak prosím pěkně ňoky. Nějak pořád doufám, že současná generace to už svoje děti naučí správně. Anebo že to děti naučí správně rodiče. 😊

Faily z Prostřena v podobě šesaké a šíšcejku asi znáte, tak tím vás nebudu obtěžovat. :)

S čím se mí blízcí v dětství také neuměli poprat, byl třeba notebook. Chvíli jsem to slyšela jako nonbuk, pak se základy angličtiny ve čtvrté třídě jako noubuk (a dávalo mi to dokonalý smysl, protože notebook není kniha -> no book). 😊 Můj taťka se zase tak úplně neztotožnil s hotspotem, a když se chce připojit, žádá mě zásadně o to, abych mu udělala hospod

Dodneška taky trochu skřípu zuby nad označením pro boty jménem krosky. Žiji v domnění, že je to odvozené od značky Crocs, která je začala jako první prodávat (však ono to zepředu taky vypadá trochu jako krokodýlí tlama), tudíž jsou to kroksy. Ale krosový terén se s nimi určitě překonat dá, o tom žádná. (Abych ale byla upřímná, crocsové období pro mě bylo jedním z nejnepochopitelnějších módních trendů, které jsem kdy zažila, to snad líp dokážu skousnout i návrat devadesátek než tohle).

Na závěr vás pobavím svou perličkou v podobě akrobace. Ale nikoli pro výkony akrobatů. Dlouho jsem si totiž myslela, že učitelé mají na předměty akrobaci (místo aprobace). Většinou jich učí víc, takže mezi nimi musí zákonitě balancovat jako na laně. Jasná věc.

A naprostý vítěz - mon chéri mi nedávno svěřil, že když byl malý, koukal na program s názvem Káťův netvor (Cartoon Network).

Tak zdar všem přeslechům! Doufám, že jsem vás dnešním odlehčeným článkem pobavila, a budu mít radost, když se s námi v komentářích podělíte o vaše nejlepší perly. :)