Vánoce, Vánoce, už jsou skoro tu!

16.12.2020

Marťa&Míša

Tak vás tu pěkně vítáme u posledního společného předvánočního článku. Okénka v adventním kalendáři se pomalu vyprazdňují, atmosféra houstne a Vánoce už jsou za rohem. Míšo, jakpak se těšíš?

No Marti, nesmírně! Připadám si jak malé dítě, které ne a ne dospat dne, kdy konečně ten Ježíšek s dárečky přijde! Pro mě je však tím dárečkem po dlouhé době konečně klid od nekonečného vyplňování a splňování úkolů a hodin prosezených u notebooku. Letos je mým největším vánočním dárkem změna prostředí a mazlení se se ségrou, psem a babičkou. 😊 😊

To úplně souhlasím, musím říct, že zpráva o tom, že od pondělí začnou vánoční prázdniny, pro mě byla největší radostí za poslední dobu. Hrozně se těším na odpočinek. A hlavně, letos jsou první Vánoce, kdy nebudu muset řešit zkoušky, dopisování bakalářky nebo podobné stresíky. Takže yes! Sladký relax!

Hahaha to jsem se teď upřímně zasmála, neb na mě v lednu čeká sedm zkoušek, které se však pokusím alespoň na jeden sváteční týden vypustit z hlavy. Co se bakalářky týče, tak ta mě naštěstí netrápí, neb jsem pro jistotu ještě nezačala psát. 😊 Marti a co je pro tebe ten relax, na který se těšíš?

Milý Ježíšku, pod stromečkem bych chtěla najít relax...

Jednak jsem letos vůbec nestihla péct, takže se hrozně těším na to, až budeme s mamkou dělat včelí úly (a ano, my tomu říkáme včelí úly a ne vosí hnízda a budu za to bojovat do posledního dechu! 😊). Jak totiž pořád pracuji "hlavou", tak si ráda odpočinu u nějaké manuální činnosti, u které není potřeba moc přemýšlet. A když náhodou vypnu moc a něco se nepovede, ještě pořád je tu taťka, který pravidelně chodí na lov do kuchyně na všechny ty nepovedence. Kterých je podle jeho soudu občas podezřele moc. 😊 Samozřejmě se taky moc těším na sledování pohádek o svátcích a hlavně to, že budu moci konečně spát tak dlouho, jak budu chtít!

Jee tak ten spánek se u nás asi úplně konat nebude. Myslím, že se malá ségra postará o to, aby se jí ti noví a zajímaví návštěvníci, které tak dlouho neviděla, hezky věnovali a hráli si s ní už od brzkého rána - rozumějte spíše můj přítel, kterého prostě čapne za ruku, řekne: "jdeme si hrát s panenkama" a tak to prostě je, protože jí není schopen nic namítnout.

Já mám teda takovou tu superschopnost, že kamkoli přijedu přespat, tam se koná rekonstrukce. Naposledy jsem takhle infikovala sousedy u rodičů i babičky. Ani nemluvě o tom, že u nás rekonstruují už dobrých pár měsíců druhou polovinu našeho pražského domu. Ale tak trochu doufám, že si všude dají o svátcích pokoj a aspoň JEDEN DEN nebudu muset poslouchat vrtání, bouchání, sbíječky, rádio dělníků nebo čuchat v koupelně jejich kouřové dýchánky. 😊 Takže to bude doufám ten nejlepší dárek - žádná rekonstrukce! A co ty, Míšo? Na co se nejvíc těšíš ty?

Stolečku, prostři se! Nádobí, umej se! Vano, napusť se! 

No, tak se připrav na pořádný seznam! Ne, hele na prvním místě se těším na změnu prostředí. Těším se na to, že se zase po delší době uvidím s babičkou, těším se, jak se zase nasměju u toho, jak na přítele pomalu křičí německy, protože pak si přece budou rozumět. 😊 Těším se na to, jak nás zase bude ségra všechny otravovat s tím, jak nedokáže zavřít pusu a bude stále něco žvatlat a vypravovat. Těším se na to, že se jídlo bude nějak kouzelně objevovat na stole a nádobí bude mávnutím kouzelné hůlky čisté aniž bych musela hnout prstem - ne že bych mamce nepomohla, ale ona má myčku, kdežto doma jsem myčka já a boj sušička. Pak se těším na sprchu, během které nemyslím na to, kolik vody jsem použila a jak se zase nedoplatíme, protože Praha a pražské energie vs Jaroměř, kde je voda skoro ze země. 😊 Těším se na to, jak si pustíme Anděla Páně, což přítel opláče, protože mu ty naše české vtípky nedávají smysl... Těším se na další zdobení stromečku, které klasicky oddřu já, protože budu opravovat ŠPATNĚ rozestavené ozdobičky od ségry, ale i od přítele - klasika. No a v neposlední řadě se těším na to kouzlo, které přinese ségřino vyhlížení Ježíška. Vzhledem k tomu, že jde příští rok do školy, jsou tohle nejspíše jedny z posledních Vánoc, kdy na něj ještě věří, tak jsem ráda, že to takhle vychytáme a pro jednou budeme na Vánoce u našich. 😊

Samoumývací a samouklízecí nádobí a kouzelné jídlo bude příjemná změna, to souhlas. A když už jsi u té sprchy, já se těším na vanu, kterou v Praze nemáme. Hodím si tam nějakou krásnou barevnou koupelovou bombu a budu zase celá voňavá a třpytivá! 😊 Ale samozřejmě hlavně na tu rodinnou vánoční atmosféru. Letos se asi nějak rozpůlím a oslavím Štědrý večer jak s mými rodiči, tak s Jindrovými. Což mi tedy připomíná, že ještě pořád nemám nakoupené všechny dárky, klasická nestíhačka. A jelikož v rodině mého drahého mají hlavní slovo kočičky, tuším, že půlka dárků pod stromečkem bude pro ně. Ne že by to kočky nějak zajímalo. Ale i tak si všichni nakoupí dárečky pro kočky navzájem, ať je zas trochu rozmazlí a přiberou pár kilo. 😊

Majitel zvířete = diagnóza.

Hele to je pravda! To si mě teď přivedla na jeden ďábelský nápad. Zkusím dát malé ségře do balíčku dobroty pro štěňátko, které teďka máme. Protože má beztak milion hraček, se kterýma si už ani nehraje, ve sladkostech ji nechci podporovat, oblečení neocení... no a tou největší zábavou, kterou teď má, trápí ji, mučí a otravuje, je malý pejsek Lucky. Takže ségra letos dostane pohon pro tuhle živou hračku a jsem zvědavá na její reakci (teď by se hodil ďábelský smích, "muhahaha") 😊.

Tak doufám, že ségra nečte náš blog nebo že jí ho nepředčítá mamka.

Hele génia doma nemáme. Takže zatím maximálně napočítá do deseti, ale blog by ti fakt nepřečetla. Ale co čte mamča před spaním, to nevím tyjo!

Budeme doufat, ze pohádky. Já myslím, že i dárky pro pejska jí určitě udělají radost. Ono totiž nejenže u Jindry se kupují dárky pro kočky. Ale dokonce se ostatním členům rodiny kupují dárky s kočkami, skoro mám pocit, že z fotky Toníčka (což je asi desetikilová chlupatá koule - pardon, teď jsem byla opravena, že Toník má ale JEN osm kilo! :D) měli větší radost než z fotky jejich dětiček (a teď teda doufám, že to nečtou). A to si představte, že Jindrův taťka je drsný rocker, co má vlastní kapelu, hraje hokej a s ničím se jinak moc nemaže, a doma se rozplývá nad "pasinkama" a "chloupínkama". 😊

Hele já bych ale řekla, že bytí majitelem kočky je diagnóza. Podle mě se touto "nemocí" člověk nakazí hned v ten moment, kdy se stane rodičem takového "chloupínka". Rodina u mého taťky se právě nedávno "nakazila", takže se těším, až je po Vánocích navštívíme a já zažiju něco podobného, co tu teď popisuješ. 😊 Zatím jsem od nich jen slyšela vyprávění, a co jsem tak pochopila, tak malé koťátko je momentálně alfou i omegou jejich každodenních životů. 😊 Už se nemůžu dočkat, až tu novou královnu bytu potkám a pořádně pomazlím!

Hotová pandemie, ale pojďme od koček, nebo z toho psaní ještě dostanu alergický záchvat. 😊 Radši rychle zpět k těm pohádkám, které už jsme nakously. Jaká je Tvoje oblíbená? Nebo vůbec, na jaké filmy se plánuješ podívat?

Čučím, čučíš, čučíme

Přiznám se, že už jsme jich s bojem hodně stihli zkouknout. Je asi logické, že společně sledujeme hlavně ty americké a anglické, takže za sebou máme už Love actually, první dva díly Sám doma, protože ten třetí a ty novější už mi nic moc neříkají, animovaného Grinche, na kterého mám krásné vzpomínky, protože jsme na něm byli dva roky zpátky v kině v Anglii 😊, viděli jsme už i Christmas with the Kranks (Vánoce naruby), které mám fakt ráda, protože to je totální sranda a Tim Allen je v tom naprosto skvělej. No a když už jsme u něj, tak nemohu opomenout všechny tři díly filmové vánoční série Santa Clause, ve kterém hraje úplně opačnou postavu a kde mám první dva díly fakt nejradši! Zbývá nám tedy už jen Grinch s Jimem Carrey no a doma se těším na české pohádky, které jsem už - podržte se - dva roky neviděla, protože do toho přítele nechci nutit a jelikož jsme svátky trávili vždy v Anglii, tak je jasné, co poběží v telce. 😊 Navíc jsme spolu před třemi lety koukali na mého milovaného Anděla Páně a musím uznat, že když jsem po očku mrkala na ty anglické titulky, došlo mi, že to vážně neodpovídá tomu našemu humoru a že přítel nemá šanci všechny ty vtípečky pochopit. Je tedy jasné, proč ho to příliš nezaujalo. Doufám ale, že hlavně na tuhle pohádku letos mrkneme, protože bych ji ráda znovu viděla! Přiznám se, že nejsem úplně největší fanynka Popelky, Šípkové Růženky a dalších uplakaných dívek, když ale v telce poběží Pyšná princezna, tak se na ni moc ráda podívám! No a co ty Marti, jaké jsou tvé nejmilovanější pohádky či filmy? 

Mně naopak americké a obecně anglosaské vánoční filmy vůbec nic neříkají, o Vánocích tuplem ne. Maximálně tak ten Sám doma, to je klasika. 😊 Asi to bude tím, že mi americký humor obecně nesedí a nevyhledávám ho. A k Santovi prostě nemám vztah, to už jsme si řekli minule. Naopak se hodně těším na klasické české pohádky. Moc ráda mám Princeznu se zlatou hvězdou, protože je napsaná celá ve verších (schválně, všimli jste si toho někdy? Všichni se vždycky hrozně diví, když jim to říkám), u Pyšné princezny mi trochu vadí ta politická agitka 50. let, ale dokážu se od toho oprostit a těším se na ni. Za velmi inteligentní a takřka vzdělávací pohádku, kterou jsem jako malá znala skoro nazpaměť, považuji Císařův pekař-Pekařův císař. Možná by vás překvapilo, kolik skutečných historických postav v ní vystupuje, navíc má naprosto dokonalé renesanční kostýmy. Rozhodně zhlédnu Tři oříšky pro Popelku, Jak se budí princezny a již zmiňovaného Anděla Páně, kde naopak hodně oceňuji i křesťanské vtípečky, které podle mě spousta lidí vůbec nezachytí. A naprosto miluji úžasný herecký koncert v pohádce Byl jednou jeden král, trio Werich-Burian-Brzková (tj. má oblíbená "Babička" - kterou mimochodem taky ráda uvidím) tam předvádí něco fakt neskutečného! No a k Silvestru naopak patří třeba bernardýn Bohouš nebo Mrazík. Už to zkrátím, ale jsem velkou milovnicí starých československých filmů, takže paradoxně skoro nejvíc se těším na to, že chytím v televizi třeba i Kristiána, Hotel Modrá hvězda nebo Eva trpí hlouposti, protože Oldřich Nový a Adina Mandlová jsou prostě lásky. <3

Tak jestli mluvíme rovnou i o Silvestru a českých klasikách, tak s taťkou jsme vždy koukali na Anděla na horách. Tuhle perlu mám prostě spojenou s příchodem nového roku. 😊 Už jsem ho ale dlouho neviděla, protože, jak říkám, přítel by tomu nerozuměl a já si doma film sama jen tak nepustím. To už raději dělám nějaké UŽITEČNĚJŠÍ věci do školy, které jsou samozřejmě zcela neužitečné (oxymorónek 😊), ale k dostudování zcela nezbytné. Aby to nevypadalo tak, že jsou u nás svátky jen o čučení na telku a pojídání jídla zadarmo, na co dalšího se o svátcích těšíš? 

Bude to letos hodně jiné, ale to automaticky neznamená, že to bude špatné! 

Jelikož, jak už víte z minula, držím adventní půst od sladkého, nemůžu nezmínit cukroví! Ačkoliv se snažím, aby pro mě Vánoce nebyly jen svátky plného břicha. Taky jsem se tedy hodně těšila, že si zazpívám na půlnoční mši a potkám se se svou kmotřičkou a dalšími lidmi z kadaňské farnosti. Tedy až do doby, než mi došlo, že letos půlnoční nebude buď vůbec, nebo jen pro malou hrstku lidí. A společný zpěv se rozhodně konat nebude. Takže si dám asi až "ranní" na Boží hod, kde můžu zazpívat maximálně žalm u ambonu, a to pěkně prosím v 8:30. Obecně mám trochu obavu, jak letos prožiji ten náboženský rozměr, protože z naší rodiny nikdo věřící není a neumím si představit, že by si se mnou třeba před večeří četli z Písma. Ale aspoň si pustíme nějaké koledy, naštěstí máme na cédéčku docela vkusné, bez falešně zpívajících dětiček. :D Každopádně se trochu bojím, že v tomhle roce, kdy mám velkou potřebu věci prožívat hluboce a duchovně, to prostě tak úplně nepůjde. :(

Jejda, no tohle není úplně ideální, ale s tím se člověk asi letos musí nějak smířit a najít si nějakou jinou alternativu. 😊 Já letos budu nucena vyměnit své milované procházky po anglických kopcích za naše Josefovské pevnosti a poklidné toulání se za venčení chlupaté kuličky provázené ustavičným šťebetáním neposedné ségry. Taky se už teď "těším" (psychicky připravuju) na to, jak bude můj mozek zase úplně mimo a z neustálého překládání začnu mluvit na mamku anglicky a na přítele česky. To se mi vždycky stává už po několika hodinách. Dlouho jsme však doma nebyli na déle než na denní návštěvu, takže se těch letošních tří dní trochu bojím. No uvidíme, co nás ještě čeká. 😊 Abych to tedy celé nějak elegantně shrnula a přiblížila nás ke konci dnešního článečku, ve kterém jsme se zase značně rozkecaly - letošní svátky budou hodně jiné, ale zároveň nám přinesou i něco nového. 😊 Kdo ví, třeba si najdeme nějaké nové tradice, které se uchytí a obohatí naše Vánoce v příštích letech, nemyslíš Marti? 

Rozhodně, bezpochyby je to výzva, na kterou se moc těším! Tímto jsou tedy naše páteční předvánoční články u konce. V pondělí se sice ještě můžete těšit na poslední předsváteční článek o jednom předčasném dárečku, jelikož ale dnes píšeme naposledy před vánoční pauzou spolu, tak vám chceme popřát ty nejkrásnější Vánoce prožité v radosti, pokoji a spokojenosti. Zároveň vám moc děkujeme za všechnu vaši přízeň a slova podpory za celé ty čtyři měsíce, které už tahle naše společná blogová jízda trvá. Moc si toho vážíme a přejeme vám všem krásný závěr tohoto poněkud netradičního roku plného změn a překvapení a hodně štěstí a hlavně zdraví do toho nadcházejícího.

A já nemohu jinak, než se připojit k těmto krásným Martinčiným slovům. 😊 Děkujeme za přízeň a těšíme se na nové články, které nám příští rok přinese. Já si tedy asi ve volníčku napíšu ještě jeden článek, takže se do začátku nového roku můžete těšit celkem na dva samostatné články. Nebudeme však o svátcích tak úplně aktivní, protože vás chceme podpořit v zaklapnutí notebooků a vypnutí mobilů. 😊 Tak se mějte krásně, užívejte pohodu a buďte co nejméně času online, vždyť ten offline reálný svět je daleko ostřejší a ve 4D! 


Vaše Marťa a Míša