Udělejte si dětskou radost!

11.11.2020

Marťa

Kdy jste se naposledy vrátili k nějaké činnosti, která vám v dětství dělala radost? My jedináčci, kteří nemáme možnost dětská léta znovu prožívat se svými mladšími sourozenci, zpravidla hry zabalíme, když dospějeme (tedy aspoň já). Dnes vás tak chci jen krátce povzbudit k tomu, abyste oprášili nějakou vaši dětskou radůstku.

Podzim a zima jsou pro mě každým rokem náročnější období. Funguji totiž tak trochu jako solární panel a jakmile přestane být teplo a ubyde světla, nejraději bych se uložila k zimnímu spánku při vyhlídce, že zase minimálně 8 měsíců budu čekat na to, až pro mě bude snesitelné počasí. 😊 Holt jsem se narodila trochu špatně a většinu roku drkotám zuby a vyhlížím léto. Nu, co se dá dělat...

A tak mi můj milý nedávno pro radost přinesl dáreček, abychom mohli ještě využít posledních paprsků a strávit nějaký čas venku - růžovoučkého draka s vílou (jakého taky jiného pro mě, že? 😊). Nevím, jak vy, ale já jsem naposledy pouštěla draka jako malá holčička na chalupě a tipla bych si, že to bude víc než 15 let.

Abych nezůstala pozadu, zapátrala jsem v paměti a hle - vynořilo se z ní miláčkem opakovaně zmiňované přání hodit si někdy bumerangem. Tak jsem pořídila nějaký superprofi bumerang, který by měl zvládnout vrhnout i začátečník (jen drahouška příliš nenadchlo označení "baby lovec", které výrobci na krabici deklarují :D).

Musím říct, že jsme si vybrali ideální den pro to, naše aktivity zrealizovat. Byli jsme zrovna na návštěvě u rodičů, město leželo v neprostupném smogovém oblaku, byla šílená zima a na sídlištních stromech se nepohnul ani lísteček. Ale! Na to jsme my na severu zvyklí (jak už víte z článku o sudetských specificích 😊) a dávno víme, že když je v údolí dusivá mlha, je nejlepší vyjet za sluncem do hor, kde najdeme oblohu bez mráčku.

A odhad nezklamal, ačkoliv níže položená města se topila v mlze, hory ozařovaly paprsky podzimního slunce. Už jsem vám říkala, že jsme tak trochu krajem elektráren - ale, světe div se, i k nám už dorazil také trend obnovitelných zdrojů, takže kam jinam vyrazit pouštět draka než na zaručené místo. Do horských vesnic, kde se do vzduchu tyčí větrné elektrárny, umístěné na tom největrnějším svahu.

Nejprve se ukázalo, že tak úplně nevíme, jak draka sestavit, která tyčka kam patří a kam sakra uvázat ten provázek?! Naštěstí na sudetských horských hřebenech nic jako mobilní data ani náhodou nenajdete, takže jsme si museli poradit sami a nakonec jsme to zvládli. A musím říct, že když se naše růžové majestátní vílí dračisko vzneslo poprvé do vzduchu, měla jsem opravdu nefalšovanou dětskou radost. Vítr byl tak příznivý, že jsem chvíli vlastně vůbec nechápala, proč u pouštění draka obvykle všichni tak pobíhají, když to letí samo - to mi došlo až na konci, kdy vánek začal polevovat.

A otestovali jsme samozřejmě také druhou novou hračku - bumerang. A rozhodně musím uznat, že vrhnout ho nebyl po pročtení návodu vůbec žádný problém. Jen ten návrat trochu ano. :D Jestli je mezi vámi někdo, komu se někdy povedlo tuhle hračičku hodit a na zpáteční cestě ji zase chytit, tak máte můj hluboký obdiv. Ale pravdou je, že já jsem se po každém hodu raději stáhla do bezpečné vzdálenosti a doufala, že nepřijdu při návratu k újmě. 😊 Takže na mistrovství světa v házení bumerangem už se tedy asi hlásit nebudu! :D 

Každopádně jsme spolu s mým milým ale strávili příjemné odpoledne s radostnými jiskřičkami v očích, což je hlavní pointa tohoto kratičkého článku. V něm vás chci nabádat, abyste si vzpomněli na nějakou svou dětskou radůstku a zrealizovali ji. Třeba si šli zahrát frisbee, shodit pár kaštanů ze stromu, sjet na bobech kopec za domem (až bude sníh), koupit se Kinder vajíčko, společně si sestavit puzzle, zahrát si Prší nebo si třeba zaskákat gumu. Cokoli, na co jste už dávno nechali sednout prach. Oprašte ho a nechte tu drobnost zazářit vaší dětskou radostí, hned se vám bude podzim snášet o trochu lépe.


Radostné dny všem

Vaše Marťa