Netflix okénko: Ratched nebo Ratchedová, to je oč tu běží!

13.11.2020

Marťa&Míša

Milí čtenáři, vítáme vás u oblíbeného pátečního Netflix okénka. Dnes se s Míšou podíváme na zoubek seriálu Ratched, který jsme tentokrát viděly dokonce obě!

No, jak kterou scénu! 😊

Některé spíš ani jedna z nás.

Přiznám se, že úplně netuším, kde začít. Pojďme se tedy podívat, co nám o tomto seriálu říká anotace Netflixu.

Je rok 1947 a Mildred Ratchedová začíná pracovat jako ošetřovatelka ve špičkovém psychiatrickém ústavu. Za jejím dokonale upraveným zevnějškem se ale skrývá čiré zlo.

S Míšou jsme se tu teda shodly, že si úplně nemyslíme, že je hlavní postava ztělesněním čirého zla. Akorát jsem dostala solidní bič za to, když jsem si dovolila napsat Ratchedová, neb jsem příznivkyní přechylování. Ale rozhodly jsme se toto téma radši nechat stranou. 😊 

Nezabrušujme do toho, abychom z toho pak nemusely zase vybrušovat.

Dobře, s tím teda možná tak nějak úplně souhlasím. :D To by pak ti, co měli přijít taky přijít nemuseli. 😊 No nic, pojďme od srandiček zpět k Netflixu.

To teda! Protože Netflix rozhodně neláká na večerní srandičku, ale na mysteriózní krimi drama thriller. Což se musím přiznat, opět u Ratched neobjevuji. Jak jsi na tom Marti ty? Koukala jsi na krimi seriál, mysteriózní netflixovku, nebo drama thriller?

Drama to určitě bylo, ne že ne. Asi by to sedělo, až na tu mysterióznost, tu jsem viděla tak maximálně do třetí epizody, ale to je možná o úhlu pohledu. Každopádně, pojďme k předloze. Tou totiž má být kniha Kena Keysyho Vyhoďme ho z kola ven, nebo chceme-li, její filmové adaptace Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. Ale naprosto bez problémů se dá na seriál koukat i bez toho, abyste kteroukoli z nich znali, scenárista si pouze vypůjčil postavu vrchní sestry v psychiatrické léčebně.

Která by tedy podle všech recenzí a popisů měla být záporačkou číslo jedna. S Marťou jsme se však shodly, že na nás tak nepůsobila na filmovém plátně, ani u netflixové obrazovky. Abych moc neprozradila děj - vnímáme ji pouze jako člověka, který se snaží pomoci blízké osobě, která to v životě neměla jednoduché a snaží se ji zachránit všemi možnými způsoby. A vtom spatřujeme odklonění od popisu, který postavě dává stránka ČSFD.

Čiré zlo to za nás určitě není, protože nejedná intrikářsky pouze pro svůj vlastní prospěch nebo potěšení. Ale na to už si udělejte názor sami, nechceme vás navádět, co si o tom máte myslet. 😊 

Nebudeme vám cpát jak názor, který máme na na tuto hlavní postavu, tak ani na mnohé drastické a až přehnaně detailně zabrané scény, protože jsme ani jedna neviděla. V těch vám tedy necháváme úplnou volnost, neb nevím jak ty, Marti, ale já zavírala oči, jen jsem viděla přibližující se skalpel.

Polštářek byl při sledování tohoto seriálu můj nejlepší kamarád. :D Mně sice nevadí horory, ale krev není úplně můj šálek kávy.

To ráda slyším. Upíři u nás totiž nejsou vítaní 😊 .

Takže vám úplně neřekneme, jak pěkně zabrala kamera lobotomii, ale zato vám můžeme popsat, jak se nám líbilo barevné sladění scény a outfítků, nad kterým jsem se tedy doslova rozplývala. 😊 Co ty, Míšo, nebylo to na tebe moc kýčovité?

Stejně jako detailní záběry na lobotomii, ani vyšperkované scény s dějem vůbec nesouvisí. Pokud vás tedy ani jedno ze zmiňovaného neosloví, neztratíte tím nic podstatného z děje. Na krásné kostýmy ladící s makeupem, klobouky, tapetami a koberci se však na rozdíl od krvavějících částí těla kouká krásně a je to takové pohlazení na duši. Takže ne, Marti, nebylo to na mě kýčovité (vždyť ani Emily in Paris pro mě nebyla) a naopak jsem "záviděla" hlavní protagonistce její dokonalou krásu, makeup, vlasy i postavu.

Naprosto souhlasím, hned bych se s radostí vydala i vykrást její šatník. :D Takže vizuální stránka je tu sice dokonalá, ale seriál si užijete třeba, i pokud si takových věcí tak úplně nevšímáte.

Tady by se nabízelo hlubší zamyšlení nad tím, jestli právě diametrálně odlišnou krásou scény, uhlazeností a vytříbeným vystupováním postav nechtěli režiséři zdůraznit hrůzy, které se na psychiatrických léčebnách děly a právě které dokonale vypadající postavy bez mrknutí oka vykonávaly?

Souhlas, zdá se mi, že kontrast vnějšku a vnitřního světa je důležitým prvkem, který celým příběhem prostupuje. Ačkoliv bych se asi ani na psychiatrické léčebné metody nedívala černobíle v době, kdy nebyly jejich účinky úplně jasné. Ale do toho taky radši nezabrušujme. :D

Pojďme si raději říct, která postava nás v seriálu něčím zaujala, bavila, či kdo nám vyloženě lezl na nervy! Za mě největší klaďas číslo jedna byl ošetřovatel Huck. Člověk, který si dovolil nesouhlasit s nastavenými zvrhlými pravidly a vyjádřil svůj odpor i přesto, že ho tento postoj mohl stát pozici, kterou by se svým válečným zraněním znovu jen tak nenalezl.

To naprosto souhlasím, já jsem měla ráda taky zprvu nevýraznou sekretářku Gwendolyn, ale asi nejvíc se mi líbil psychologický přerod roztomilé sestřičky Dolly.

No tak Dolly, tu bych ze začátku za roztomilou neoznačovala :D :D :D a pro tebe nevýrazná sekretářka Gwendolyn byla pro mě nejvýraznější postavou už od začátku, páč Sex ve městě 😊 . Ale rozhodně souhlasím. Přerod vrchní sestry záporačky a zlé staré báby v roztomilou a dobromyslnou paní, jsem též zaznamenala a dost cenila! Pojďme Marti na závěr zmínit, co jsme jako studentky konzervatoře, které musí podstupovat i hodiny herectví, ocenily nejvíce! Kdo je za tebe hercem číslo jedna?

Moje favoritka je jednoznačně zprvu vedlejší postava schizofreničky, která naprosto dokonale přepíná mezi jednotlivými složkami osobnosti. Za to má u mě malého nevýznamného Oskara. 😊

Jenom Oskara? Já bych jí za to dala i Frantu, Bedřicha a Honzu! Naprosto geniální! Sice tu postavu co se týče celého seriálového příběhu naprosto nesnáším, ale výkon herečky geniální! Nechápu, jak dokázala během sekundy přepínat mezi odlišnýma postavama rozdílného věku i pohlaví.

Její talent by se nám teď rozhodně hodil, když nás čeká natáčení videí na herectví. Nejradši bych si ji na to najala, ale to by bylo asi hodně drahé. Ale hádám, že by někdo možná i poznal, že to tak úplně nejsem já (teda herecky, samozřejmě). :D

No pozor, asi by to až tak drahé nebylo, neb jsem herečku nikde jinde neviděla - moc ráda bych někdy zhlédla snímek klidně i s ní v hlavní roli.

Tak si to pojďme na závěr zhodnotit. Mě osobně seriál, od kterého jsem původně až tolik nečekala, dost nadchnul. Ať už právě vizuální stránkou, výstavbou či postupným odhalováním vnitřního světa postav, jež si nesou traumata z dětství, ovlivňující jejich charakter i chování. A jsem moc zvědavá, kam seriál posune další řada.

Já ve svém závěrečném zhodnocení nepůjdu až takhle hodně do hloubky. Za mě chtěl seriál prvoplánově šokovat scénami, které vlastně v celé dějové lince nehrají podstatnou roli. Zároveň však při jejich odstranění zjistíte, že je celý příběh totálně primitivní a natěšeného diváka, který očekává bůhvíco, vlastně zklame. Na druhou sérii se ale podívám, protože lockdown a moc toho nového není 😊. A co vy? Co si o Ratched nebo Ratchedové myslíte? Dejte nám vědět do komentářů 😊 .

Tak my se s vámi tímto loučíme a budeme se těšit zase po víkendu u dalšího článku.

Vaše Marťa a Míša