Nekonečno je někdy až moc

19.02.2021

struggling Míša

Dobrý den celý den všem! Je to tak, vyhrabala jsem se z kutlochu a píšu. Píšu po hodně dlouhé pauze, která však byla pauzou pouze zde na blogu. Psala a odevzdávala jsem eseje a seminárky, a to mě tak vyšťavilo, že jsem na psaní neměla chuť ani pomyšlení. Zároveň jsem i nevěděla (a stále vlastně nevím) o čem psát. NIC SE TOTIŽ NEDĚJE. A to doslova. Sedím však u počítače a píšu, no a co napíšu... to se ještě uvidí! Sama jsem zvědavá, co ze mě vypadne.

Zkoušky mám hotové - k těm se mi už vracet nechce, jelikož jich bylo hoooodně a táhly se přes měsíc a půl - škola probíhá stále online a mě momentálně čeká příprava ke státnicím, měla bych začít psát bakalářku (poradí mi někdo, jak se to dělá? Jak se začíná? 😊) a poslat přihlášky na magisterské studium na jehož přijímačky bych se také měla něco naučit.

Je toho nějak moc

Úplně se mi vybavuje ten stres, ztracenost a pocit neschopnosti, který jsem zažívala, když jsem si v maturitním ročníku vybírala vysokou školu. Taky to dopadlo tak, jak to dopadlo - dostala jsem se na pět škol a nenastoupila ani na jednu 😊. No a rok na to jsem se stala studentkou bohemistiky, za což se momentálně proklínám. Netuším, co po studiu dělat, nevím, kde, a hlavně zda pokračovat na magistra a zdá se mi, že nenajdu nikde žádné uplatnění i přesto, že si nepřipadám jako až tak úplně neschopný člověk a vždy jsem měla za to, že jsem pracovitá, učenlivá a tak...

Prosím, že to takhle taky někdo máte a nejsem jediná ztracená? 

Asi to teď z mé strany zní jako úplné drama (občas to v mé hlavě tak je) a že to zbytečně hrotím. Vždyť studovat se může cokoli a kdekoli a v dnešní době máme nekonečno možností. No, to jo, jenže člověk má pak výčitky svědomí, že nedělá všech těch milion věcí a hlavně netuší, kterou z těch milionu možností má zvolit.

Že by správná cesta? 

Hrozně jsem se teď nadchla do fonetiky, fonologie a zejména logopedie. Už jsem si ve své hlavě stavěla, jak si dám po bakaláři rok pauzu na přípravu na přijímačky na magisterské studium logopedie, protože na magistra musím umět to, co studovali lidé už na bakaláři - logicky. Našla jsem si tento obor na peďáku v Praze, případně v HK nebo dálkově v Brně a zkontrolovala podmínky přijetí, ve kterých je pouze řečeno, že musí mít člověk uzavřené jakékoliv bakalářské studium a u přijímaček musí prokázat znalosti logopedie a surdopedie: "v poho, to se za rok naučím!" Zapsala jsem si tedy seminář logopedie, jehož zapsání jsem si vydupala, neboť není pro studenty mého oboru a jeho kapacita byla už tak přeplněná, a to pouze oborovými studenty, abych se hned na prvním semináři dozvěděla, že ale na magistra logopedie nemohu jít, pokud nemám z tohoto oboru už bakaláře... Tudududum... Takže mí milí přátelé, nevěřte tomu, co čtete na stránkách vysokých škol. I přesto, že si něco milionkrát zkontrolujete, to může být ve výsledku úplně jinak - a ne vaší chybou.

Takže asi takhle se mi zbořil domeček z už tak vrtkavě postavených karet.

Tak co teď? To mám jít jako znova na bakaláře a "ztratit" další tři roky studiem? Vždyť vlastně ani nevím, jestli chci tohle dělat. Vždyť jsem už měla v zimě rozhodnuto, že bych chtěla dělat korektury, nebo psát nejlépe do nějakých lifestylových časopisů... Jak jsem se sakra najednou takhle ze dne na den mohla nadchnout pro totálně random obor?

"No, já tam mám ten rok volna hlavně pro případ, kdybych neodstátnicovala..."

Tohle ze mě vypadlo při včerejším hovoru s kamarádkou, se kterou jsme si společně poplakávaly nad životem. Vždy jsem tvrdila, že budu mít rok volna (rozumějte rok pouhého studia na konzervatoři) na to, abych se rozhodla, co teda na magistra studovat... Až teprve během tohoto hovoru jsem si konečně přiznala a řekla nahlas tu pravdu, kterou jsem si do té doby neuvědomovala. Vždyť já se totálně podceňuju a opravdu dost možná zahazuji možný rok studia jen pro to, že nevěřím ve svou schopnost odstátnicovat... Tohle je vrchol Michalo, fakt že jo. Takhle hnusná na sebe být nemůžeš! Takže šup a musím poslat alespoň jednu přihlášku na obor, jehož případné studium přežiju (během prvního roku se budu moci poohlédnout po dalších variantách) a u něhož případné propadnutí přihlášky taky nějak přežiju.

Učitelka? To je pro mě poslední možná varianta!

Jenže teď kam to tedy poslat. Ve volném čase doučuji češtinu maturanty, mladší studenty, ale i cizince a musím říct, že mě to baví. Neumím si však představit, že bych učila plnou třídu dětí, které absolutně nezajímá, co se jim snažím říct. Ale předávat znalosti takovým, kteří si za to sami zaplatili a budou mě tedy poslouchat a vnímat výuku, to by asi šlo... Navíc je tu možná varianta, že budeme s přítelem v budoucnu žít v Anglii, takže by to chtělo něco, co mohu uplatnit i tam. Tak že bych zkusila na magisterském studiu učitelství češtiny jako cizího jazyka? Tyjo, tenhle plán se mi líbí! Navíc k tomu mám blízko a možná by se díky tomu konečně naučil česky i přítel! Tak jo, mrknu na přihlášky a pošlu to tam.

.

.

.

Co prosím? Tento obor se nedá studovat samostatně a musím si k tomu přibrat učitelství ještě něčeho dalšího, co je v nabídce? Aha, tak se na to mrkněme: 

  • Historie - no, tak to určitě 😊
  • Francouzský jazyka a literatura - haha hezký, ale jakoby: ž ne parl pa francé
  • Latinský jazyk a literatura - ... ??
  • Německý jazyk a literatura - jakoby ještě více otazníčků ... ?????
  • Ruský jazyk a literatura - lol
  • Španělština - ti, co mě znají, se teď musí moc bavit, jelikož moje španělština mohla být C1, kdybych byla bývala na gymnáziu během výuky nespala a testy neopisovala 😊 😊 😊

Takže zbývá jediné

  • Učitelství českého jazyka a literatury

Tyjo, mám to udělat? I přesto, že jsem nechtěla být úča na gymplu? Ale tím, že to budu mít vystudované se přeci neupisuji k tomu, že to musím dělat. Stále se můžu propracovat ke korektorství a psaní... tak proč se takhle limitovat? Ale zase to studovat jen proto, abych se dostala ke studování učitelství pro cizince, oboru, který bych reálně ráda dělala?

Ať mi nikdo neříká, že máme nekonečno možností...

Jakoby tady své psaní a plynutí myšlenek asi ukončím, protože přesně tady končí i mé myšlenkové pochody. Netuším, co a jak udělat, navíc bych i ráda zkusila studování nějakého mediálního oboru na FSV. No nic, čas mám do konce března, tak to snad do té doby nějak vyšpekuluju a vymyslím, ale asi si umíte představit, jak jsem z toho na nervy a zničená. Přijde mi, že nic neumím, že jsem po bakalářském studiu k ničemu a nemám totálně co nabídnout a jakoby asi tak...

Zejména kvůli sobě doufám, že v tom nejsem sama - protože je vždycky lepší ve věcech nebýt sama -, ale na druhou stranu prožívání těchto útrap nikomu nepřeju.

Pokud jste na tom přeci jen někdo podobně, dejte mi určitě vědět, protože já fakt nevím a říká se, že víc hlav víc ví, no ne? Zároveň pokud tu mám někoho, kdo tyto obory už studuje, máte nějaká skripta, co bych si mohla vypůjčit? 😊 😊 😊

Tak snad jsem takový trošku uplakaný článek nakonec ukončila vesele. A pokud se občas topíte ve vlastních toxických myšlenkách, zkuste se jít projít ven, vylezte na kopec a podívejte se na všechny ty problémy trochu z výšky. Nebo naběhněte do Pepca. Takový hezký květináček za pade dokáže potěšit víc, než si myslíte! 😊

Vaše Míša