Mazlíček, co se nemazlí

13.01.2021

aneb ideální zvíře pro alergika-workoholika

Marťa

Je to tady, začátek roku uvedeme radostnou novinou! Naše domácnost se nedávno rozrostla o dalšího člena. Ne, nebojte se! Nečekají vás patetické snímky z ultrazvuku ani switch v mamablog. :D Vy, kdo sledujete mé soukromé sociální sítě, už asi tušíte, o čem bude řeč. Pořídili jsme si totiž jako domácího mazlíčka ježka.

Faustíku, co kdybys pozdravil naše čtenáře?

Vrrrr. *nevrle funí, vrčí a pomalu se schovává do pelíšku*

Tak zhruba takhle vypadá zatím většina našeho zápolení. No nic, aspoň jsem to zkusila. 😊

Ačkoliv se chov ježků v poslední době rozšiřuje, většina lidí na informaci, že jej máme doma, reaguje dost překvapeně a okamžitě mě začne zasypávat otázkami. Kupříkladu: kde jsme ho vzali? Na zahradě? Nebo se ježci prodávají ve zverimexu? Co takový ježek jí? Píchají jeho bodlinky? A fakt dupe, jak se o ježcích traduje? Tak jdeme na to!

Mazlíček pro zaneprázdněného alergika...

V první řadě - dobrá zpráva pro všechny alergiky. Ježka můžete mít doma! A tím myslím opravdu i fest alergiky, jako jsem já. Jste alergičtí na všechno chlupaté i bezsrsté, na seno, piliny, roztoče, prach, plísně a ani nejsilnější léky na trhu vám nezabírají? Ježka zvládnete! A nebojte, teď nejsem jako vaši 'dobrodušní' známí s radami typu "jorkšír nemá chlupy, ale vlasy, toho mít můžeš" nebo "pořiď si bezsrstou kočku, na tu nemůžeš mít alergii". Hahaha. Je to past, nikdy tomu nevěřte. Vyzkoušeno za vás a ověřeno parádními záchvaty. Nicméně po dvou měsíční praxi můžu v klidu prohlásit, že ježka zvládám bez problémů. Posvěceno dokonce mou alergoložkou (ačkoliv se asi mohou najít lidé, kteří alergičtí budou, nic není stoprocentní). Každopádně já mohu s čistým svědomím říct, že i když se mi vlastnictví mazlíčka ještě nedávno zdálo jako naprostá utopie, které se nikdy nedočkám, je to tu. 😊

A v řadě druhé dobrá zpráva také pro všechny zaneprázdněné workoholiky. :D Pokud zrovna není karanténa, doma se většinou s mon chérim potkáme až pozdě večer a nějaké venčení, krmení nebo mazlení přes den nepřipadá v úvahu. Naštěstí - ježek je zcela noční tvor. Ve dne potřebuje klid na spánek a nechce být rušen, krmení a čištění klece je proto ideální dělat až večer či pozdě v noci. Čili ideální mazlíček pro ty, kteří tráví přes den většinu času v práci či škole. Také pro noční sovy nebo velmi brzká ranní ptáčata. Rozhodně to není mazlíček pro děti, které by si s ním přes den chtěly hrát.

Vrrrrr. *samou hrůzou nadskočí*

No jo, já vím, Fauste, úplně ses z té představy orosil, chápu. Abyste rozuměli, náš ježeček by byl totiž úplně nejradši, kdybychom ho nechali úplně na pokoji, večer by se jen záhadně zjevilo jídlo v mističkách, před noc by si zaběhal v kolečku a pak by si zase nerušeně chrupkal v pelíšku. No, k tomu se ještě vrátíme.

... a teplomila

Každopádně, africký ježek je také ideální zvířátko pro teplomily. Mrznete a drkotáte zuby pokaždé, když teplota v bytě spadne pod 20 stupňů, tak jako já? :D Tak to jste ideálním ježčím majitelem. Teplota v místnosti, kde ježka chováte, musí stabilně oscilovat pouze mezi 22 a 26 stupni (a i tak je nejšťastnější u topení nebo na termopodložce). A nikdy, opakuji, nikdy nesmí teplota spadnout pod 20, ideálně pod těch 22, aby ježek nezačal hibernovat a neumřel. Takže pokud jste otužilec, co doma v 15 stupních chodí v tílku, nebo urputný šetřílek na topení, asi vás zklamu. Oproti tomu my "zmrzlinky" máme vyhráno, protože můžeme topit do aleluja a ještě to svádět na ježka. 😊 Moje zuby jásají (páč už o sebe klepou mnohem méně :D).

Pár obligátních odpovědí

Jelikož vás asi všechny zajímá ještě pár základních informací, tak jen v rychlosti (tenhle článek si úplně neklade za cíl být návodem pro chovatele). Každopádně, na co se ptají úplně všichni:

  • Kde se dá ježek pořídit? - Ve zverimexu většinou ne, je potřeba se obrátit na nějakou chovnou stanici, kde jsou často mláďátka i měsíce dopředu rezervovaná. Nebo sledovat inzeráty, třeba v ježčích skupinách na facebooku, kde jsme zachytili Faustíka my.
  • Čím se ježek živí? - Ježek je především hmyzožravec, na čemž pohoří spousta potenciálních zájemců. Je totiž potřeba mít doma živé červy, cvrčky nebo šváby. My si bohatě vystačíme s červy. A i pokud hmyz nemusíte, ujišťuji vás, že nabrat lžičkou nebo nasypat z krabičky je většina lidí zvládne. Je to o zvyku, taky nejsem zrovna hmyzí fanynka. 😉
  • Píchá? - Haha. Co ty na to, Faustíku? Vrrrr. *naježí se a zlověstně funí* Au! No vidíte. Ano, píchá. Hlavně, když zrovna nemá náladu se mazlit a vy se ho rozhodnete vyndat z vyhřátého pelíšku. Viď? Mlask, mlask -raf. Au! No neboj, nezapomenu - velmi rád k tomu občas přidá i kousanec. :D Často tomu předchází to, že si váš krásně olíže a zničehonic - raf! Ale když je v klidu, dokáže bodlinky "položit" a dá se na nich i hladit. Taky prý mají rádi drbání na bříšku, ale tak daleko jsme se zatím nedostali...
  • Dupe? - Ačkoliv vím, jaký dupot umí vydat klasičtí ježci, bělobřiší to nedělají. Maximálně škrábou o dno boxu, aby si obrousili drápky, nebo vesele rejdí na kolotoči. Ale nedupou.
  • V čem ho chováte? Pouštíte ho i po bytě nebo na zahradu? - Nějakou dobu jsme měli doma záhadu hlavolamu - ježka v kleci, taky byla občas fuška ho dostat ven! :D (Teda doufám, že ještě taky znáte Rychlé šípy a tenhle vtípek jste pochopili, někdy už si přijdu zoufale stará. :D). Každopádně se doporučuje mít ježka spíš v plastovém boxu, aby na něj tolik netáhlo a nenapadlo ho náhodou po mřížích klece lézt. Po bytě si to štrádovat může, ale ven by se brát neměl. Jednak je tam průvan, jednak umí velmi rychlé utéct a nic jako kšíry na ježky se úplně nevyrábí. A taky by mu mohlo ublížit, kdyby se pustil do nějaké žížaly nebo brouka, kteří můžou přenášet nějaké choroby, se kterými se neumí popasovat.

Tak to by bylo pár suchých elementárních odpovědí, jež zajímají většinu lidí, se kterými se setkávám.

S trochou nadsázky bych taky řekla, že ježek je zvířátko pro intelektuály. :D Před jeho pořízením totiž musíte načíst kvanta informací a i během chovu se neustále vzdělávat, zkoušet, dělit se o zkušenosti, pročítat fóra a nebát se občas někde zeptat zkušenějších chovatelů. Zkrátka nesmíte zakrnět, ale musíte stále bystřit mozek a sbírat informace. 😊

Funící startující helikoptéra

Odměnou vám bude rozkošné naštvané funění. :D Což je u nás zatím jen mírná nadsázka. Bodlináči jsou totiž extrémně citliví na změnu prostředí, zvlášť pokud putují k novému majiteli později než v prvních měsících po narození. Náš Faustík měl za sebou nejméně půl roku u předchozích majitelů a navíc je to hrozný introvert. Prvních pár dní se na něj vůbec nedalo sáhnout, byla z něj jen naštvaná funící a nadskakující koule, která vydávala zvuky, jako když startuje helikoptéra (a na rozdíl od koček, u ježků vrnění neznačí spokojenost). Dlouho jsme si dělali legraci, že to bude mazlíček, kterého nikdy neuvidíme, protože byl neustále schovaný v pelíšku a když jsme byli vzhůru, odmítal vylézt.

Takže abych vám shrnula, jak nyní probíhá náš boj: Faust funí. Snažíme se o kontakt. Faust se rozfuní ještě víc. Přiblížíme se. Faust se schoulí do kuličky a začne vrčet. Pokus o dotek. Faust funí, vrčí a ještě u toho nadskakuje a vydává zvuk jako startující helikoptéra. A takhle pořád dokola. Občas zaznamenáme úspěch a začne olizovat nabízenou ruku, nenechte se ale zmást, jakmile ježek něco intenzivně olizuje, snaží se zapamatovat si pach. A neskončí u olizování. Pokud jde o tričko, chytne ho mezi ostré zoubky a začne s ním cloumat. Něco podobného se stane i s vaší rukou, ale přirozeně ji nestihne úplně rozcupovat, protože ji radši zpod zubů vypáčíte. Někde jsem četla, že ježečci nejvíc olizují a okusují lidi, kteří jim víc voní. V tom případě já jsem tedy voňavá královna, ale tím pádem s totálně rozkousanýma rukama. :D Jindříšek je na tom o poznání lépe. Nevěřila jsem předchozí majitelce, která tvrdila, že tenhle konkrétně "k chlapovi snadněji přilne", a považovala to za genderově nevyváženou informaci. Akorát je bohužel pravdivá.

Po dvou měsících ale musím uznat jisté úspěchy. S mírnými protesty se nechá vzít do ruky a dokonce se i proběhne po gauči. Ale že bychom byli připraveni na to dělat ježčí instafotky na výletech, to tedy vůbec. Každopádně, když je v klidu a všechno oňuchává, je to vrcholně roztomilá záležitost, takže mu člověk okamžitě každé kousnutí odpustí. Nicméně myslím, že ne každý ježek je tak vysoce nevrlý jako ten náš, takže nikoho nechci odradit. Proces ochočování mnohdy trvá i víc než půl roku a to ještě, když ježka ideálně berete do ruky každý den, na což má málokdo čas. Takže to nevzdáváme a zatím si užíváme každou chvilku, kdy vyleze ven a s hlasitým mlaskáním slupne pár červů nebo když ho přes protesty vezmeme do rukou a neutržíme žádnou újmu. :D Prostě takový mazlíček, co se zatím moc nemazlí.

Tedy shrnuto a podtrženo - ježek bělobřichý je ideální člen rodiny pro městské bezdětné zmrzlé workoholiky-intelektuály, kteří mají železnou trpělivost a vysoký práh bolesti. :D

Každopádně, pokud úplně neuvažujete o pořízení ježka, rozhodně stojí za to sledovat aspoň nějaký ježčí instagramový účet, který je tou nejlepší dávkou každodenní roztomilosti. I když osobně si myslím, že ježkům cestování nesvědčí (protože by měli přes den spát), stejně se nemůžu ubránit rozplývání se. Můj oblíbený je třeba "Ježko na cestách" Ollie from Slovakia nebo Pixie Prickles a asi nejprofláklejší Lionel the Hog.

Tak ježkům zdar!


Vaše Marťa