Češtinář, co málem nedal češtinu

21.05.2021

Míša

Krásný páteční den vám všem! Nemohu tomu uvěřit, ale i já jsem se dokopala k tomu zasednou a napsat nějaké malé povídání do té naší škatulky. Marťa posledně vzala všechnu vinu na sebe, ale není tomu tak. Já jsem mohla psát i přesto, že se k tomu Martinka nedostala, nicméně jsem byla vyšťavena ze psaní bakalářky, a navíc se nic zajímavého, o čem by stálo za to psát, nedělo, a tak holt zcela přirozeně nastala krátká novoroční pauzička 😊.

Dneska jsem však s ranní kávou usedla k počítači a řekla si, že než ji dopiju, tak konečně něco napíšu.

 S blížícími se maturitami mě napadlo, že bych vás mohla pobavit svým příběhem, který se stal před čtyřmi lety během mé státní písemné maturity. Snad vás tímto povídáním pobavím a maturanty alespoň trošilinku uklidním a předám jim ponaučení!

Bylo nebylo, Míša si šla napsat didaktický test z češtiny. Z této zkoušky měla respekt, jelikož předešlý rok zpívala na předávání maturitních vysvědčení starších ročníků a vždy viděla nemálo studentů, kteří neseděli v hloučku oceňovaných, pouze je z rohu kostela sledovali, jelikož oni neodmaturovali... 

Samozřejmě jsem nemohla připustit, aby se mi něco podobného stalo, takže jsem jako správný studentík měla natrénováno ze starých didaktických testů, které můžete nalézt online, abych věděla, že to v pohodlí domova bez stresu zvládám na jedničky. Byla tam tedy několikabodová rezerva pro případy, že budu ze stresu dělat nějaké hlouposti - to je u mě klasika, černo před očima a nevím, která bije - a zblbnu nějaké úlohy.

zdroj: unsplash.com
zdroj: unsplash.com

Míša se tedy usadila a jako správný šprtík měla na ruce hodinky, na nichž si hlídala čas - chtěla si totiž všechno v klidu opětovně přečíst a zkontrolovat - a její lavice zářila všemi barvami zvýrazňovačů, pomocí nichž si podtrhávala informace v textech.

Testík začal, Míša začala, stres však překvapivě nezačal. Byla jsem nějaká moc v klidu, jela jsem a jela. Četla jsem a četla. Podtrhávala a kroužkovala - zatím pouze do testu s tím, že si to celé znovu projdu, a až poté to zapíšu do záznamového archu. Čtení textů s porozuměním tam - jak jinak - bylo milion, což mi zabralo nějaký ten čas a cvičení na odchylky z větné vazby (všichni jistě znáte staré dobré zeugma, atrakci, anakolut a kontaminaci 😊) mi také pár minut vzaly, neboť jsem si chtěla být jistá, že ty čtyři bodíky za cvičení budou mé.

Nicméně jsem se vším prokousala, dodělala jsem cvičení, které končilo v půlce pravé strany, čímž jsem usoudila, že jsem u konce, hodinky ukazovaly posledních 15 minut, a tak jsem se vydala na samý začátek testu s tím, že si vše pečlivě zkontroluji a následně přepíšu do záznamového archu.

D

D

přáteli, mne, ztotožňovali

ANO

NE

ANO

NE

...

Když tu jsem konečně dojela k onomu cvičení, které končilo v půlce pravé strany. Zkontrolovala jsem si, že jsem v TEXTU 1 opravdu nalezla větný celek, v němž se vyskytuje nepřímá řeč, a napsala jsem jeho první tři slova "Kanovník Roch poznamenal" do záznamového archu, čímž bych měla mít ho..to..vo??? Počkat, cože? Jakto, že mi v záznamovém archu chybí ještě sedm prázdných okének? Vzala jsem do ruky onu pravou stranu jejíž zadání končilo v půli stránky, olízla si prsty, aby mi šly listy oddělit, a odkryla další plně popsanou dvoustranu, jejíž obsah mi do té doby zůstal skryt.

"Máte poslední minutu", ozvalo se od vyučující a já se začala klepat, začernilo se mi před očima a nevěděla jsem, co teď dělat. Rozhodně jsem neměla čas přečíst celý text Špačkova Malého průvodce etiketou a následně na vynechaná místa doplňovat větu, na niž bezprostředně navazuje tučně vyznačená část TEXTU 1. Zaškrtla jsem tedy nějakou random odpověď a rychle se vrhla na interpunkci, kterou jsem prolétla a něco snad dobře zakroužkovala, protože nebyl čas na hledání podmětů a přísudků. Prostě jsem ve dvou vteřinách dala na instinkt svého zatemnělého mozku, který se snažil vést mou rozklepanou ruku a alespoň něco napsat do záznamového archu.

"Ták, pomalu...”

Není čas se snažit, prostě random něco zaškrtávám...

“odložte...”

než mi ten test vezmou!!! A, D, 29 přeskakuju, protože nestíhám v minusovém čase najít zpodstatnělé přídavné jméno a podstatné jméno slovesné... D, A, C????

“…tužky."

V šoku, rozklepaná a s temnem před očima, nevěříc, co se právě teď stalo, jsem odevzdala test, sbalila si své čupr zvýrazňovače a vyšla na chodbu, kde jsem se totálně složila. Brečela jsem a brečela, nadávala jsem si jaká pitomá k***a jsem, že neodmaturuju z něčeho, co jsem si myslela, že dám na jedničku a nepůjdu na vysokou a budu bydlet pod mostem... 

A když byly online správné výsledky, tak jsem počítala a počítala, jestli mi to vyjde, ale vlastně jsem si v tom stresu už ani nebyla jistá, co že jsem to kde odpověděla a nevěřila jsem vlastnímu úsudku. Následný didaktický test z angličtiny jsem psala úplně rudá a ubrečená - naštěstí je to tak easy, že i tak jsem to měla za plný počet, DÍKY ZA TO!

Prostě jsem se už viděla v rohu kostela při předávání maturitních vysvědčení. Letos to budu určitě já, kdo to neudělá a bude z rohu sledovat ostatní úspěšné spolužáky.

Co vám budu povídat. Naštěstí jsem měla předešlé stránky v pohodě, takže mě ta bodová ztráta z poslední dvoustrany nevyřadila ze skupiny odmaturovaných a i já jsem si nakonec slavnostně převzala své vysvědčení. Nicméně tenhle příběh moc ráda vyprávím studentům, které letos na maturitu sama připravuji. Vždyť právě s nimi jsem poslední dvoustranu jarního zadání didaktického tesu roku 2017 viděla poprvé a řeknu vám, to bylo tak lehké! Kdybych já jen nebyla taková zbrklá koza - jak říká moje babička - prohlídla si celý test, zjistila, kolik cvičení tam je, a neřídila se pouze tím, že něco končí v půli strany (určo stres), mohlo být všechno v pohodě a v klídku.

Naštěstí se zadařilo, já dokončila středoškolské studium a následně započala to vysokoškolské, na němž mě letos čekají státnice.

Tak co myslíte? Jaké fuckupy se mi stanou během této zkoušky? 😊

A jaké máte vzpomínky vy, stalo se vám taky někdy něco podobného?

Tak se mějte krásně a já pokračuji v učení.

Vaše Míša