Cesta jedněch šatů aneb o slow fashion jinak

21.09.2020

Marťa

Krásný den, milé čtenářky a milí čtenáři. Asi už nikoho nepřekvapí, že dnes opět navážeme na Míšin článek o slow fashion a udržitelné módě. Dneska se na to ale podíváme z jiné perspektivy. Tentokrát vám ukážu další způsob, jak se eticky postavit k módnímu průmyslu a podpořit při tom regionální tvůrce a ekonomiku, což je v těchto chvílích nadmíru důležité.

Společně budeme sledovat cestu mých promočních šatů, což je, pravda, už lehce za zenitem. Ráda bych vám na ní ale ukázala, jak přistupovaly k módě mnohé naše babičky, ale třeba i prvorepublikové hvězdy stříbrného plátna. A jak můžete být ohleduplní k přírodě, nepodporovat dětskou práci v Asii ani zemích třetího světa a navíc třeba navázat hezký vztah s někým, kdo postupně pozná váš styl a vaši duši, kterou může promítnou třeba do nových šatů. Dnes tedy budeme mluvit o tvorbě českých designérek, švadlenek, návrhářek a všech kreativních duší.

Móda je pro mě prostředkem k sebevyjádření a to, jakým stylem se oblékám, beru jako součást své osobnosti, stejně jako je tomu u líčení, o kterém jsme si už povídali. Jsem milovnicí sukní a šatů, neoblékám se téměř nikdy sportovně ani nepodléhám současným trendům. Miluji módu 30. - 60. let a často se jí nechávám inspirovat. Můj šatník by se dal shrnout několika slovy - ženský, elegantní, něžný, občas roztomilý. A vlastně dost nepraktický. Nevlastním například žádné tepláky ani sportovní boty, protože i na procházku do lesa prostě nosím sukně a baleríny nebo lakýrky. :D A je to naprosto v pořádku, protože mně to tak vyhovuje a nechci se nechat tlačit do toho, že bych si na procházku měla vzít "něco horšího", když to tak necítím (asi jako když jsem v pubertě úplně přestala nosit růžovou, abych nenaplňovala stereotyp "Barbie blondýny", i když jsem tu barvu měla moc ráda...) - rozhodně se nenechte do ničeho tlačit ani vy a noste zkrátka to, v čem se cítíte skutečně dobře. Nejen pohodlím, ale i mentálně. Pocit "dnes mi to docela sluší" totiž dokáže nesmírně zvednout náladu a sebevědomí a provází vás celým dnem.

Šaty na míru

Vždycky jsem věděla, že bych ráda měla ve skříni několik šatů ušitých na míru, u nichž si vyberu vše od látky přes střih až po detaily, jako jsou knoflíčky nebo límeček. A můžu vám říct, že ten proces je naprosto kouzelný. Motto mé dvorní módní spřízněné duše Lusindy zní "Oblékám vaše příběhy," což je naprosto geniální a výstižné. Po jejích překrásných šatech jsem pokukovala dobrých pár let na Fleru (což je skvělý e-shop právě s výrobky českých tvůrců), než se tam objevily šaty s názvem Aristokratky. Byly neokoukané, trochu retro s kouzlem starých filmů, s dokonalými detaily. Tehdy jsem se poprvé odhodlala a napsala jí, že bych si šaty ráda vyzkoušela - no, a od té doby se čas od času vídáme u nových módních "projektů" (a nebojte, tohle není žádná placená spolupráce, tak slavné zase s naším blogem nejsme,  :D všechny zmiňuji jen a zcela o své vůli). 

Společně jsme pak vymyslely například, jak by měla vypadat ideální košile, nebo jak vylepšit a upravit šaty na můj křest, které mi neseděly. Nu a před námi byla premiéra - první šaty, které jsme společně vytvořily od začátku do konce, a měly zazářit na mé promoci.

Nejprve jsme společně vyrazily do látek, prošly jsme nespočet vzorů i materiálů a nakonec to vyhrála růžová látka s květinami a ptáčky - jak překvapivé :D. Další fází byla domluva střihu - délka sukně, podšívka, kapsy (ty na šatech neskutečně oceňuji a prostě tam musely být!), rukávy, výstřih... Když vidíte šaty na první zkoušce, nejsou to ještě tak docela ony, ale už máte poměrně dobrou představu, jak budou vypadat. Nadchnete se pro ně a chcete doladit každý detail, jako je sametový pásek nebo háčkovaný límeček. Když si pro ně konečně přijdete, jsou to ony. Dokonalé šaty, jaké jste si vysnily, které nemá nikdo jiný na světě. Kouzlo. Najednou jsou zhmotněné a vy si je můžete obléknout. A víte, že přesně vystihují vaši podstatu.

Vztah na dlouhé roky

Než si necháte ušít jakýkoli kus oblečení, chce to pečlivou rozvahu. Měl by být nadčasový, vhodný pro co nejvíce příležitostí (já nosím své promoční šaty třeba do divadla, ale mnohdy i pro radost na všední den). Je to investice. Časová, osobnostní, ale samozřejmě i finanční (však si také takovou věc necháte vytvořit třeba jen jednou za rok nebo za pár let). Zato ale máte jistotu, že vám váš vlastní kousek oblečení naprosto přesně sedí, že vydrží dlouhé roky, že ho neuvidíte na nikom jiném, ale také, že když se vám změní velikost, můžete najít nějaký způsob, jak jej přešít, nebo jej nechat upravit na míru někomu jinému (v minulosti takhle švadlenky naprosto běžně přešívaly například šaty maminek jejich dcerám). A v tom je ta slow podstata. Látka najde dlouhodobé (a třeba i několikeré) využití. A peníze investujete do člověka, který vaše šaty měl v ruce, a co víc - vytvořil je a vložil do nich svou energii i kreativitu. Nemluvě pochopitelně o kvalitě, která se s konfekčním oblečením nedá srovnat. Moc ráda mám také tvůrce, kteří mají dokonce i vlastní návrhy látek (třeba Eh sisters, jejichž sukně jsou naprosto božské).

Tímto článkem na vás chci zkrátka apelovat, abyste si alespoň jednou v životě udělali radost a tento proces absolvovali. Je to způsob, jak být ohleduplnější k životnímu prostředí, a hlavně si lépe uvědomit, kolik práce za jedním kusem oblečení skutečně stojí. Když jde navíc o originální kus, tvůrce do toho vždy vkládá zároveň své srdce a dělá to s láskou. A jím vytvořená věc tak nese nejen váš, ale i jeho příběh. Třeba bylo od malička jeho snem být módním návrhářem a vy mu jej teď pomáháte plnit tím, že mu dáte prostor pro jeho kreativitu. A samozřejmě, pokud jste dostatečně šikovné, do šití se můžete pustit samy! Nebo třeba vzít staré šaty po babičce a jejich látku použít na novou, neokoukanou sukni.

Když strávíte nějakou dobu plánováním, vymýšlením, dolaďováním a také čekáním na výsledek, vytvoříte si k oblečení citový vztah. Ráda jej také spojuji s konkrétní událostí, kam si jej symbolicky poprvé vezmu (jako tomu bylo u křtu a promoce), pokaždé, když pak šaty obléknu znovu, vzpomenu si na tu radostnou událost, jíž mě provázely. Jsou pro mě pak symbolem určitého životního období a nosím je s opravdovou radostí - ne jako tričko, které jsem si koupila v obchoďáku jednoho obyčejného dne, a pak ho nosila dva roky, než se rozpáralo nebo se opraly barvy.

Pokud nejste ve fázi ani situaci, kdy byste si mohli dovolit šaty od nuly, existuje spousta již ušitých kousků, které netrpělivě čekají na svého majitele. Dobrým místem, kde začít, třeba právě zmíněný Fler, z kamenných obchodů třeba CVRK, kde najdete mix nejrůznějších českých designérů nebo z trhů například Dyzajn Market a jiné akce malých tvůrců, kde seženete nejen oblečení, ale i šperky, papírenské potřeby a vlastně v podstatě vše, na co si vzpomenete. Vaši peněženku to tolik nezruinuje a můžete mít dobrý pocit, že jste přispěli lokální ekonomice a etickému výrobci. Kdybych měla z kapsy vysypat ještě pár konkrétních tipů na krásně věcičky, tak třeba Lady Anna Hell, Akromis, Sušenka, Reparáda, Lady Bow, ze šperků Vitalia art či věnečky od Magaely a spoustu, spoustu dalších... V budoucnu bych si ráda něco pořídila taky z Lazy Eye, od La Femme Mimi a tajně sním taky o klobouku od Jolany. Ale vše má svůj čas.

Netvrdím, že sto procent mého šatníku je o slow fashion, naopak. Kombinuji dno své skříně, kde mám věci, které nosím třeba od 12 let (jop, od té doby mám stále stejnou velikost, můžete mě nesnášet :D), věci, které jsem dostala od tety, sousedky nebo kamarádek, a zároveň si vytvářím koutek nadčasových, výjimečných a s radostí vytvořených outfitů. A ano, mám i spoustu věcí z naprosto konvenčních obchodů. Přesto si dovoluji tenhle článek psát, protože každý máme své malé hříšky, které třeba vykoupíme zase někde jinde. Každý drobný krůček má totiž smysl. 

Moje dnešní poselství je tak v podstatě totožné s Míšiným, nabízím ale jiné, další alternativy, jak se k udržitelné módě postavit. A v dnešní době, kdy je potřeba živnostníky stižené koronavirem podpořit, je tomu tak dvojnásob. Zkusme se tedy občas zamyslet nad tím, kdo naše svršky vytvořil, a namísto pěti kousků z H&M si našetřeme na jeden ručně a s láskou ušitý. Bude vám dělat o to větší radost po mnohem delší dobu.